Společnost SAKO ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou a se společností Green Solution na začátku června spustila výzkumný projekt sledující potravinový odpad v černých popelnicích. Jeho cílem je zjistit, jaký je ve vybraných lokalitách podíl vyhozených potravin ve směsném komunálním odpadu a jaký vliv má na tento podíl zapojení různých osvětových nástrojů.
Páteří projektu je intervenční experiment sledující chování brněnských domácností, který je rozdělen do tří etap. V první fázi bude probíhat sběr vstupních dat a jejich vyhodnocení. Druhá etapa bude o poznání aktivnější – zapojí se workshopy, přednášky, informační materiály nebo třeba nálepky na popelnice a bude sledován vliv na skutečné chování občanů. Na závěr potom s odstupem dojde k vyhodnocení, jestli efekty aktivního působení přetrvávají i po jeho skončení.
„Plýtvání potravinami si lidé často sami neuvědomují a mnohdy ani netuší, kolik jídla každý měsíc vyhodí mezi odpadky. My chceme zjistit, jestli cílená osvěta může jejich chování výrazněji ovlivnit, a proto je budeme na tento fakt i jeho environmentální i ekonomické dopady různými způsoby upozorňovat. Následně porovnáme, jak se to projeví ve skladbě odpadu,“ vysvětlil předseda představenstva společnosti SAKO Filip Leder a dodal, že je rád, že na výzkumu SAKO spolupracuje právě s brněnskou univerzitou a společností, která má s tvorbou statistik změn ve složení komunálního odpadu mnohaleté zkušenosti.
Analýza vzorků odpadu z černých popelnic bude probíhat čtyřikrát ročně a to tak, aby vybrané lokality zahrnovaly jak sídlištní zástavbu, tak i tu vilovou a venkovskou. Každý typ zástavby bude monitorován zvlášť, jelikož se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení produkovaného odpadu. Současně se budou odděleně sledovat i místa, ve kterých proběhne cílená informační kampaň, a místa, ve kterých žádná osvěta probíhat nebude. Projekt je plánován celkem na tři roky.
Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla. Celosvětově to dělá 1,3 miliardy tun potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.
