Akciová společnost SAKO Brno slaví 30 let
Akciová společnost SAKO Brno slaví 30 let
V roce 1994 zahrála skupina Pink Floyd před beznadějně zaplněnými ochozy strahovského stadionu písničku High Hopes, arcibiskup Vlk byl jmenován kardinálem, potopil se trajekt Estonia a na Slovensku padla Mečiarova vláda. Milan Šteindler natočil film Díky za každé dobré ráno, umřela závodnice Eliška Junková, také Rudolf Hrušínský a Karel Kryl. V témže roce v Brně porazila Zbrojovka Spartu, zatímco Kometa se už několik let trápila v druhé hokejové lize.
V onom roce 1994 se stal ještě jedna zaznamenáníhodná skutečnost. Příspěvková organizace SaKO, která se jen několik let předtím oddělila od podniku Technická a zahradní správa města Brna, se změnila v akciovou společnost, 100% vlastněnou městem. Byl tak položen základ ke vzniku jedné z největších odpadových a svozových společností České republiky, jímž SAKO Brno, a.s., dnes bezpochyby je. Třicet let existence městské akciové společnosti, která úzce spolupracuje s Odborem životního prostředí magistrátu, přineslo Brnu propracovaný a komplexní systém využití odpadu. Ano, hovoříme o využití odpadu, neboť vše, co se v Brně hodí do jakkoliv barevné nádoby, či přinese na sběrné středisko, najde ještě své uplatnění.
SAKO Brno vlastní jedno ze čtyř zařízení na energetické využívání odpadu na území ČR, díky čemuž město neskládkuje. Veškerý odpad z černých popelnic putuje do dvou moderních spalovenských kotlů, v nichž se odpad mění v elektrickou a tepelnou energii. Každoročně městu takto dodá kolem 1 milionu GJ tepla a okolo 60 tisíc MWh elektrické energie. Odpad z černých popelnic přináší městu užitek, a to samé platí i u ostatních barevných variant odpadových nádob. Odpad z modrých a žlutých kontejnerů putuje na dotřiďovací linku. Ta je, na rozdíl od většiny ostatních linek, automatická. Odpad zde pomáhá třídit soustava optických a magnetických separátorů. Oproti původní ruční lince vykazuje výrazně lepší výsledky v množství vytříděných komodit a efektivitě třídění. Právě díky nové lince mohl být v Brně zaveden multikomoditní sběr, který šetří počet nádob ve městě a zefektivňuje svoz odpadu. Znamená to, že do žlutého kontejneru lze kromě plastu odevzdávat také polystyren, tetrapak, hliníkové plechovky, ale také veškeré kovové obaly z domácností, jako například konzervy, plechovky, víčka od sterilovaných potravin.
SAKO Brno zajišťuje také pravidelný svoz bioodpadu. Kuchyňské zbytky rostlinného původu míří do kompostárny, kde se mění v kvalitní humus. Například loni se takto podařilo upotřebit hned 1 500 tun. Město Brno charakterizuje velmi hustá síť sběrných středisek odpadu. Na území města je jich 35. Město Brno charakterizuje velmi hustá síť sběrných středisek odpadu. Na území města je jich 35 a obsluhuje je SAKO Brno. Na sedmi z nich funguje projekt Re-Use, v rámci kterého jsou věci za symbolickou cenu prodávány k opětovnému využití. Výnos z prodeje jde na posílení květinové výsadby ve městě. Na podzim minulého roku se podnikatelům i veřejnosti otevřel nový sběrný dvůr, o němž se říká, že je největším na Moravě. Na ploše více než 6. tis. m2 je možné odevzdat veškeré druhy odpadu, včetně nebezpečných. Součástí dvora je střepiště pro celé Brno.
Nedílnou součástí služeb společnosti SAKO Brno je svoz odpadu od obyvatel města. Každý den je v ulicích jihomoravské metropole kvůli úklidu na 200 pracovníků SAKO Brno. Mají na starosti okolo 67 tisíc popelnic, kontejnerů a DUO zvonů, k čemuž napomáhá pravidelně servisovaný vozový park, v němž je v současnosti již každé třetí vozidlo na alternativní pohon, a to jak na CNG, tak elektřinu. Všechna vozidla vyhovují nejnovějším trendům svozové techniky, včetně GPS lokátorů, pomáhajících pružně optimalizovat trasy a dodržovat časové harmonogramy svozu odpadu.
Jak je vidět, založení městské společnosti před 30 lety bylo prozíravým tahem. SAKO Brno je moderní firma, která se snaží neustále inovovat a zlepšovat, aby i za dalších 30 let působila moderním a svěžím dojmem.
Ing. Daniel Struž, místopředseda představenstva SAKO Brno
